Ročenka Státního okresního archivu v Trutnově 1998, s. 158 -- 162.

W. F. Cody v Trutnově - Poříčí

Luděk Jirásek


Hrdina amerického Západu plukovník[1] William Frederick Cody, nazývaný také Buffalo Bill, založil v poslední čtvrtině minulého století ve Spojených státech společnost Divoký západ, která měla divákům přiblížit nedávnou slavnou americkou minulost. S tímto svým cirkusem (v anglicky mluvících zemích nazývaným Wild West Show) se vypravil podruhé do Evropy v roce 1889. Jeho cesta začínala 19. května na Světové výstavě v Paříži, kde byl cirkus atrakcí téměř půl roku, pak pokračovala přes Marseille do Barcelony. Zde zůstali členové společnosti Divoký západ kvůli nucené karanténě až do ledna 1890. Přeplavili se pak do Itálie a zde začala další, úspěšnější, část cesty. Po zastávkách v Neapoli, Římě a Florencii dorazil jejich zvláštní vlak do Mnichova a potom konečně do Vídně.

Ve čtvrtek 8. května 1890 se konalo ve vídeňském Pratru předpremiérové představení pro pozvané hosty. A již od následujícího dne publikum zaplňovalo řady stupňovitě uspořádaných sedadel. Tribuna pro diváky byla chráněna střechou z plachtoviny, která současně bránila pohledu zvenčí na rozlehlou a nekrytou arénu obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy. Kdekdo byl zvědavý na vystoupení téměř dvousetčleného souboru Indiánů, kovbojů, lovců, mexických vaquerů, vrhačů las a jezdců.

 

wfcody1.jpg (29188 bytes)

Wiliam Frederick Cody kolem r. 1890

 

Hvězdami střeleckých exhibic byli plukovník Cody, Annie Oakleyová a Johnny Baker. Kromě střelby z pušek, pistolí a revolverů mohli diváci obdivovat dvě stě koní, bizonů a jiného skotu, indiánské válečné tance, jízdy na divokých koních, lov bizonů i ukázky činnosti poštovní služby Ponny Express. Také mohli spatřit nositele vlajek různých států, karavanu vystěhovaleckých krytých vozů, deadwoodský dostavník a přepadení srubu osadníka. Vídeňská zastávka trvala tři týdny. Ve čtvrtek 29. května 1890 skončilo poslední představení. Pak personál společnosti naložil arénu a inventář do vlaku[2]. Posledního května vlak společnosti Divokého západu dorazil (přes území Čech) do Drážďan. Po představeních v Drážďanech a dalších městech dorazila Wild West Show 23. července 1890 do Berlína. Na představení Divokého západu zavítal i mladý německý císař Vilém II. Střelecké umění Annie Oakleyové císaře natolik zaujalo, že na konci programu požádal, aby mu byla představena. Pak už máme o putování cirkusu jen řídké informace, až poslední zpráva z roku 1890 říká, že W. Cody zanechal soubor a celý inventář na zimovišti v alsaském Benfeldu a sám se s menší skupinou zaměstnanců vrátil do Ameriky.

Jaký byl další program cirkusu od konce července do podzimu nám pomůže odhalit zpráva v trutnovském týdeníku Trautenauer Wochenblatt[3].

V neděli 10. srpna 1890 se v tehdy samostatném Poříčí konala slavnost svěcení praporu místní organizace Německého tělovýchovného spolku[4]. Na tuto velkou slávu se sjeli hosté ze širokého okolí. Obec byla slavnostně vyzdobena vlajkami a zelení. Místo konání slavnosti - při řece Úpě, naproti Walzelovu vojenskému hřbitůvku z války 1866 - bylo řídce porostlé břízkami a u vstupu byla ozdobná slavobrána s nápisem Vítáme vás. Vzadu, na konci areálu, kde se slavnost konala, se na straně při řece nacházela otevřená aréna, obehnaná ohradou ze dřeva a plachtoviny zvaná runt[5]. Tam se uskutečnila dvě velká představení "Cirkusu Bufallo Billa s jeho indiánskou tlupou z Mexika"[6], který při této slavnostní příležitosti do Poříčí přijel. Zvláštní vlak s cirkusem dorazil pravděpodobně brzy ráno 10. srpna na nádraží v Poříčí. V menších městech - a těch byla naprostá většina - vystupoval cirkus pouze jediný den. Obvykle prošel personál jako živá reklama městem a pak se hned stavěly stany i amfiteátr pro odpolední vystoupení. Protože však zde dopoledne procházel Poříčím průvod pořádaný organizátory slavnosti, bylo nejspíš upuštěno od obvyklého propagačního pochodu z nádraží na místo, kde měla aréna stát. Odpoledne se pak konala dvě představení - v 16.30 a v 18 hodin.

Sám příjezd zvláštního vlaku, vyvedení koní, vyložení polních kuchyní, organizace vykládání materiálu a koňského krmiva, skládání beden se střelivem a zbraněmi a plachtových dílců na nádražní rampu, transport na místo produkce, rychlost, s jakou dokonale vycvičení dělníci postavili stanové městečko a arénu - to vše bylo bezplatným představením pro děti a pro ty, kteří nemohli zaplatit vstupné ve výši 20 krejcarů.

 

wfcody2.gif (19493 bytes)

Dobový inzerát (pozvání na slavnost svěcení praporu Německého tělocvičného spolku v Poříčí, spojenou  s vystoupením Buffalo Billa a jeho skupiny indiánů. In: Trautenauer Wochenblatt. Číslo 31, 4. srpna 1890, s. 8)

Program Wild West Show pro menší města, který trval déle než hodinu, se obvykle skládal z několika čísel, kterým předcházelo slavnostní defilé. První se v aréně objevil sám plukovník Cody na bílém koni v loveckém úboru z jelenice, za ním pak Indiáni, kovbojové a lovci[7]. Po tomto parádním defilé následovalo první číslo: život v indiánském stanovém táboře, ukázka indiánských her a tanců, předvádění střelby z luku. Poté následovalo druhé číslo: střetnutí Bufallo Billa v souboji s náčelníkem Černé srdce (Corazon negro). Náčelník byl poražen a Buffalo Bill mu podle zvyku a za velkého jásotu shromážděných a užaslých diváků vzal skalp. Ani další číslo nedodalo divákům klidu: útok Indiánů na vesnici přistěhovalců v americkém pohraničí. Zlatým hřebem programu byly ukázky střeleckého umění Bufallo Billa, Annie Oakleyové a Johnnyho Bakera. Na závěr představení vystoupil americký silák, který svými mohutnými pěstmi rozdrtil každý kámen[8]. Atrakcí se stalo i pečení tučných jeleních kýt na rožni. Často bylo vidět, jak se okolostojícím divákům sbíhají sliny. Druhé odpolední představení skončilo kolem 20. hodiny a pak se do odjezdu vlaku o půlnoci nakládala aréna, rekvizity a koně. Z této malé epizody můžeme usuzovat, že společnost Divoký západ pořádala svá představení od začátku srpna 1890 v oblasti Slezska, odkud pravděpodobně zajela i do Trutnova - Poříčí. Pro zdejší obyvatelstvo to asi nebylo nic tak výjimečného, protože si s těmito Američany byli ve stylu života velmi podobní. Exotičtí pro ně byli pouze Indiáni, na které inzeráty v novinách zvlášť upozorňovaly[9]. Škoda jen, že se nedochovaly kompletní archivy trutnovských fotografů z minulého století. Možná bychom tam nalezli obrázek Buffalo Billa nebo náčelníka Černé srdce.

 

Poznámky:

[1] Čestný plukovník Národní gardy státu Nebraska.

[2] Miroslav ČVANČARA, Buffalo Bill - legendy a fakta. In: Buffalo Bill: Černý přízrak, Praha, Magnet-Press 1991.

[3]  Fahnenweihfest des deutschen Turnvereins in Parschnitz. In: Trautenauer Wochenblatt, Nr. 32, 11. Aug. 1890, Trautenau, Jhrg. XXIII, s. 6.

[4] Deutschen Turnverein in Parschnitz.

[5] Také okolek nebo rondel.

[6] Parschnitz am 11. August (Fahnenweih). In: Trautenauer Zeitung, Nr.~33, 16.~August 1890, Trautenau, Jhrg. XVII., s. 6.

[7] Václav ŠOLC, Nejstarší Američané -- kniha o~Eskymácích a Indiánech. Praha, Albatros 1978.

[8] Fahnenweihfest des deutschen Turnvereins in Parschnitz. In: Trautenauer Wochenblatt, Nr. 32, 11. Aug. 1890, Trautenau, Jhrg. XXIII, s. 6.

[9] Inzerát. In: Fest-Zeitung des Deutschen Turnvereins in Parschnitz - herausgegeben aus Anlass der feierlichen Weihe seiner Vereinsfahne, Parschnitz 10. August 1890, s. 3 (Německý tělocvičný spolek Trutnov, SOkA Trutnov).


Copyright © 1998 Luděk Jirásek


b-zpet.gif (531 bytes)