Ročenka Státního okresního archivu v Trutnově 1999, s. 172 -- 178.

Dva doklady o neznámém vyobrazení trutnovského hradního návrší ze 16. století


Luděk Jirásek


Nejstarší, dosud známý, ikonografický materiál k trutnovskému kostelu i hradu pochází z období od pol. 18. století do počátku 19. století. Vedle Wernerovy veduty Trutnova z doby kolem roku 1750 jsou to např. Ottova, Russova a Venutova, všechny z přelomu 19. století. Na každé z nich je celkem dobře viditelná budova kostela Narození Panny Marie i bývalého hradu.

Požár v roce 1745 poznamenal tvář města natolik, že vzásadě středověký charakter městské siluety byl smazán a jen s obtížemi můžeme určit původní vzhled a rozmístění objektů na hradním návrší[1]. Už podle popisů Simona Hüttela v jeho kronice ze 16. století[2] byly na tomto návrší umístěny dvě budovy, které měly velký výzmam pro město - kostel a hrad. Žádná z těcho staveb se nám však v původní podobě nedochovala. U jedné z nich, kostela, se nám donedávna přesně nedařilo určit původní lokaci. Nové poznatky by snad mohla přinést studie arch. Uličného v této ročence.

Na rozdíl od kostela je poloha hradu nezpochybnitelná. Severní ani východní křídlo nezměnilo svůj půdorys od poloviny 16. století. Půdorys západního a jižního křídla se ustálil až v polovině 19. století.

Z Wernerovy veduty se nám vztah hradu a kostela podaří vyčíst jen obtížně[3], na vedutách z pozdější doby už starý kostel chybí. Pokud se chceme dopátrat původní podoby hradu a kostela, musíme hledat údaje starší (i nepřímé) než ty, které známe prostředictvím Wernerovy veduty. Protože vyobrazení města z doby před rokem 1745 není známo ani popsáno, je jedinou možností začít pátrat i v netradiční oblasti. Tou jsou pro archiváře např. obrazy svatých a oltářní obrazy.

Po roce 1970 ještě existoval obraz sv. Vendelína[4] (asi ze 2. poloviny 18. století) malovaný na plátně[5] o rozměrech 52 x 63 cm. Hlavní figuru obrazu tvořil sedící pastýř - sv. Vendelín - v pozadí se stádem ovcí. Jednalo se o patrona sedláků a pastýřů, oblíbeného u německy mluvícího obyvatelstva, se všemi hlavními atributy[6]: chlapec nebo mladík s mošnou a holí, který hlídá ovce, opodál leží zlatá královská koruna s žezlem na červeném polštáři. Na levé straně obrazu, za zády světce, se na horizontu rozkládalo pohoří s vysokou špičatou horou (Královecký Špičák), pravé straně obrazu vévodil skalnatý ostroh s částí města -- kostelem s hranolovou věží a hradním palácem s odděleně stojící věží. Vše bylo částečně skryto za kamennou hradbou. Mezi světce a ostrožnu malíř umístil stolovou horu (Městský les) v poloze odpovídající dnešní situaci.

 

cb-vendel.jpg (36675 bytes)

Obraz se sv. Vendelínem, v pozadí vpravo kostel, palác a věž (B1) na trutnovském hradním pahorku, 1974

Obraz, pocházející ze soukromé pozůstalosti, byl ve velmi špatném stavu[7]. Neodborné pokusy o částečné konzervování neměly úspěch, a když už po několika měsících bylo jasné, že se obraz v krátké době úplně rozpadne, byla pořízena alespoň jeho fotografie.

Už při zběžné prohlídce námětu musela být zájemci o historickou podobu této části města kompozice hradu a kostela  povědomá. Pro přehlednost nazvěme část obrazu s pohledem na hradní návrší "B1". Přestože obraz pocházel z 18. století, dávala zjednodušená podoba objektů znát, že se v případě kostela a hradu nejspíše jedná o motiv převzatý ze staršího obrazu (říkejme její části zobrazující pohled na Trutnov jako archetyp)[8], možná už z 1. pol. 16. století[9].

 

cb-hrad.jpg (17544 bytes)

Detail obrazu se sv. Vendelínem   - kostel, palác, věž a hradba(B1) na trutnovském hradním pahorku, 1974

Pokud bychom přistoupili na teorii, že se jedná o pohled na trutnovské hradní návrší, pak by se asi jednalo o jeho nejstarší výtvarné zachycení. Protože se do současnosti žádný obraz s trutnovským motivem ze 16. století nedochoval, můžeme jen usuzovat, že neznámá předloha k tomuto obrazu ("B1") byla umístěna nejspíš v kostele, všem na očích. Při požáru kostela v roce 1745 se podařilo zachránit pouze Russův obraz Panny Marie Škapulířové, který nyní visí vpravo od oltáře.

V roce 1975 obraz "B1" zanikl[10] a dohady kolem okolností jeho vzniku a toho co zobrazuje musely jít kvůli ztrátě důkazů na 20 let stranou.

Zohledněním řady okolností můžeme odvodit, že hypotetický obraz "A" skutečně existoval a dochoval se nejméně do požáru města v roce 1745. Pravděpodobně zachycoval vedle standardního náboženského motivu v prvním plánu i podobu Trutnova před rokem 1550 v plánu druhém. Tuto časovou hranici nám vymezuje zápis Simona Hüttela v jeho kronice: "Roku 1550 stavěl pan Kryštof z Gendorfu na trutnovském zámku kamennou světnici a dal snést starou hradní věž. Zde bylo možno vidět, že tato stará hradní věž byla třikrát zpustošena a jak staré zdivo bylo vždy znovu postaveno."

Potvrdit výše uvedenou teorii o nejstarším zobrazení hradního návrší se podařilo až na základě objevu z roku 1995. Tehdy město Trutnov zadalo akademickému malíři Josefu Kučerovi restaurování oltáře v kapli sv. Jana Křtitele na Janském vrchu. Bylo dohodnuto, že oltář bude rozebrán a samotné restaurování proběhne v mistrově atelieru. Při postupné demontáži oltáře se zjistilo, že svatostánek, ve kterém byla umístěna soška sv. Jana Křtitele, zakrýval krajinu, která dotvářela kulisu nebo pozadí výjevu z Golgoty[11], jehož dominantou byl téměř 2 m vysoký trojrozměrný krucifix[12] (pro úplnost můžeme tuto část oltáře označit "B2"). Při pohledu na malířovu představu Jeruzaléma si každý, kdo někdy viděl obraz "B1" musel uvědomit nápadnou podobnost s obrazem "B2". Objevuje se zde známá kompozice kostela s věží a věže vedle paláce. Dokonalejší oproti obrazu "B1" je v tom, že mezi horní hranou oken paláce a střechou je obloučky naznačená lunetová římsa, typický architektonický prvek 2. poloviny 16. století ve zdejším regionu. Také vlevo od kostela je vidět věž Dolní brány a pod skalou u řeky je zachycen i špitální kostel sv. Petra a Pavla. Těmito detaily je obraz definitivně lokalizován do Trutnova.

 

bar-hrad.jpg (38286 bytes)

Detail deskového obrazu z oltáře v kapli sv. Jana Křtitele v Trutnově s pohledem (B2) na Jeruzalém silně připomínající Trutnov

 

Po srovnání fotografie obrazu "B1" s obrazem "B2" vzrůstá jistota, že předlohou pro oba byl obraz třetí ("A"), pravděpodobně umístěný v trutnovském kostele, ze kterého oba pozdější malíři převzali základní kompozici -- skalnatý ostroh, kostel s věží, palác, věž a hradbu. Důvod, proč se na dvou obrazech z 18. století objevuje motiv s nejstarším vyobrazením Trutnova je asi ten, že obě události (působení sv. Vendelína i ukřízování Krista) jsou datovány do vdálené minulosti. Známý výjev z velmi starého kostelního obrazu to měl ještě podtrhnout, ale také lidsky přiblížit. První obraz "B1", spíše naivní dílo místního umělce, se snaží převzít původní pozdně gotický motiv a zobrazit ho pomocí perspektivy. Druhý obraz "B2", určitě dílo profesionálního malíře, prezentuje známou krajinu jako orientální. To vidíme obzvláště na věžích: všechny jsou válcové, což asi odpovídalo autorově představě orientální architektury, hradní má pak přílbovitou střechu s praporcem, a na hrotnici sanktusníku kostela sv. Petra a Pavla autor dokonce umístil turecký půlměsíc. Ačkoliv obraz jako celek působí dojmem, zkušený umělec, samotný motiv kostela a hradu však tímto dojmem nepůsobí.

 

cb-wern.jpg (28802 bytes)

Výřez z veduty F.B. Wernera z pol. 18. stol., na levé straně zachycen kostel sv. Petra a Pavla, mezi ním a kostelem Narození Panny Marie je dobře viditelná věž Dolní brány (bez střechy

 

Z obou obrazů můžeme odvodit několik základních skutečností:

  1. Původně existovala jedna společná předloha "A" pro oba obrazy ("B1", "B2"), obraz pocházející nejspíše ze 16. století, umístěný snad v kostele Narození Panny Marie v Trutnově
  2. na obou obrazech je věž kostela (v případě "B1" hranolová) přisazena k průčelí delší strany budovy. Interpretaci trochu komplikuje to, že kratší (většinou západní) průčelí kostela je pootočeno k severu. Vysvětlit to můžeme tím, že autor předlohy "A" zachytil objekty z různých míst a na obraze je potom "smontoval". Jinou možností je, že kostel nebyl orientován ve směru východ - západ, ale sever - jih. O této variantě však pochybuji. Osobně se kloním spíše k názoru, že malíři obrazů "B1" a "B2" převzali "téměř doslova" to, co bylo na obraze "A". Pro jeho autora byla asi kamenná věž důležitější než správné zachycení situace. V té době mělo jen málo kostelů kamennou věž, a proto bylo třeba se s ní pochlubit. 
  3. trutnovský hrad měl v době, kterou obraz "A" zachycoval palác na východní a severní straně a věž západně od tohoto paláce; tvar věže můžeme těžko určit, protože na obraze "B1" je zachycena hmota věže jen v základních obrysech[13], na obraze "B2" je zachycena jako věž válcová.
  4. zobrazení "B1" a "B2" se shodují v těcho detailech:
    - skalnatý ostroh, na kterém stojí kostel s věží a hradní palác s věží, vše je částečně skryto za hradbou
    - kamenná věž kostela je přisazena k jeho delší straně
    - věž má dvě patra oken
    - ve štítě kostela je menší kulaté okno (rozeta?)
    - ve štítové straně kostela jsou okna
    - na straně kostela, kde přiléhá věž, je jedna řada vysokých oken
    - kostel má sedlovou střechu
    - hrad je samostatná budova s jednou řadou oken
    - věž stojí samostatně vpravo od hradu
    - za věží hradba nelogickým způsobem odskakuje
    - ostrožna je obehnána hradbou, pod ní dole je příkrý sráz ukončený nivou
    - vlevo od kostela je ostrožna prudce ukončena, končí i hradba
    - vpravo od hradu terén pokračuje ve stejné výšce dál.

Pokud shrneme výsledky předcházejícího rozboru, dojdeme k tomuto závěru:

na obou popisovaných obrazech je, ikdyž jen schematicky, zachycena podoba trutnovského hradního návrší v polovině 16. století. S největší pravděpodobností měly oba obrazy stejnou předlohu.

Můžeme jen litovat, že se původní předloha nedochovala a do dnešního dne nám zůstala už jen jedna z kopií.


Poznámky:

[1] Nejvýše položené místo uvnitř hradbami obehnaného města na jeho severní straně. Na vrcholu návrší se rozkládá kostel Narození P. Marie, k úbočí je přisazena budova hradu. Celková plocha je cca 100 x 40 m.

[2] SCHLESINGER, L. (edd.): Chronik der Stadt Trautenau. Prag 1881.

[3] Protože Wernerova veduta bývá často datována až do roku 1752, ale zachycuje stav města před požárem v roce 1745, musíme některé údaje na ní přejímat kriticky. Např. věž kostela posazená do západního průčelí není nikde doložena a v blízkém okolí nemáme ani žádnou analogii takovéto situace.

[4] Za určení světce děkuji P. Janu Rybářovi SJ.

[5] Tento obraz jsem do svého vlastnictví získal náhodou v roce 1969.

[6] PFLEIDERER, Rudolf: Atributy světců. Praha, Unicornis 1998.

[7] Středem obrazu se táhla široká trhlina a plátno se, patrně po polití žíravinou, na zadní straně rozpadalo.

[8] Simon Hüttel popisuje např. jeden z obrazů v trutnovském kostele: "Léta Páně 1581 dne 17. dubna se stalo s vědomím a vůlí počestné rady a důstojného pána Tobiase Scharffenberga, toho času zdejšího faráře, že počestný mistr Nicol Arnt, lázeňský, ..., má obraz Piety, který byl 104 roků starý a dal ho znovu nově malovat. Dal za to malíři Simonu Hüttelovi pouze pět tolarů odměny. Ale malíř při tom vykonal také svou práci pro ozdobu kostela, za víc jak za 12 tolarů, k chvále Kristova utrpení, kostelu pro okrasu, počestné radě ke cti, celé obci k její libosti a sobě a svým na dobrou paměť té doby." Z poslední věty citátu by se dalo usuzovat, že na tomto obraze Hüttel zachytil nějakým způsobem podobu města.

[9] Pozadí této předlohy mohlo být tvořeno stejně jako v případě "B1" siluetou Trutnova.

[10] Rozpadl se na stovky barevných šupin.

[11] Obraz se stejným námětem v trutnovském kostele popisuje S. Hüttel: "Léta Páně v 1500. roce v úterý před Reminiscere ... Tento shora jmenovaný pan Paulus Öhler byl členem řádu křižovníků, byl však nazýván oltářníkem Páně, který tady v pátek, v pondělí a ve středu průběžně sloužil mši před oltářem Páně, jenž stojí hned vedle sakristie u zdi pod obrazem Umučení Páně."

[12] Podobný způsob, tj. kombinaci trojrozměrných předmětů a plošné malby, využívají pro iluzi prostoru např. lidové betlémy.

[13] Pravděpodobně i na předloze "A" byl tvar věže těžko čitelný.


Copyright © 1999-2001 Luděk Jirásek


b-zpet.gif (531 bytes)